Brouk Pytlík a King Kong

Brouk Pytlík rozjímá o síle a slabosti, o přírodních zákonech, o trpaslících, o punkovi Karlovi, o gorile v kině, o popravách zastřelením, o objetí gorilou, o kramáři Babišovi, o vysokých pecích.

Ve vztahu mezi státy nejde o právo, jde o rozhodnutí silnějšího, kterému se musí slabší podvolit, snést ho. Může protestovat, vzdorovat, vzbouřit se, ale silnější ho rozdrtí. Právo je tu ozdobné poetické slovo. Jak se říká, slabší má smluvené právo, dokud to silnějšímu konvenuje.

Cesta ven ze slabosti je stát se silnějším — ozbrojit se a být ochotný obětovat se ve válce.

Hitler chtěl, aby se Bělorusko, Ukrajina a západ Ruska staly Německem — proto systematicky vybíjel domorodce.USA chtěly, aby v Afghánistánu vládli jiní lidé — proto systematicky vybíjeli stávající moc, domorodce jen náhodou.

Atomové zbraně deformují všechny vztahy mezi státy. Rusko je slabší než USA — a přitom je může zničit. S tím, že ony zničí Rusko. V takové situaci všechny vzájemné hrátky jsou fraškou. USA s Ruskem sedí na houpačce v matoucí rovnováze. Mohou se vzájemně všelijak pošťuchovat, ale ochota obětovat se ve válce na obou stranách chybí.

Když se silnější rozhoduje, co vyvést slabšímu, musí si hlídat, aby se váhy nepřeklopily. Utrpení, trápení těch slabších musí být snesitelné.

Silnější musí dělat to, co ho dělá silnějším — kdyby to nedělal, stane se slabším. To je trapný přírodní zákon, který se nelíbí filosofům. Hloubají, jak ho obejít — láskou všech ke všem, bratrstvím.

Člověk je hierarchický tvor — to je také trapný přírodní zákon. Ať se poddanému člověku nelíbí hrátky mocných, nic s tím neudělá — kromě možné výměny moci nad sebou. Tento přírodní zákon také říká, že i státy musejí být v hierarchii — ať by filosofi jakkoliv snili o jejich rovnosti.

Rusko má jen dvě cesty — poddat se USA, nebo se vysilovat a ničit v předem prohraném vzdoru.

Saúdská Arábie markýruje svou částečnou sílu drastickým zlevněním své ropy. Nevím, čeho tím chce pro sebe dosáhnout. Načas oslabí hospodářství jiných zemí, které také prodávají ropu — ale co z toho má, jaký užitek?

Rusko hledá po světě spojence ve strkanici s USA.

Má Evropský svaz nějakou sílu navenek? Nemá, je to hospodský spolek hádavých trpaslíků, ve kterém se vytahuje Německo na druhé.

Proč se Evropa stylizuje do podoby protivníka Ruska? Evropské státy — jejich mocní — si myslí, že Rusko je chce ujařmit, uplatnit proti nim svou sílu. A ono vskutku chce, protože nemůže jinak — obchodní sílu, surovinovou sílu, …

Evropa se musí chtít stát silnější než Rusko — ale čím? Sotva tím, že nakvartýruje pár soldátů do Pobaltí, rozhází prachy za zbraně, prodá zbraně Kyjevu, a podobnými pitomostmi.

„Evropa nechce dodat to, co by Ukrajinci potřebovali. Vzhledem k tomu, že Rusové dodávají těm tlupám na východě nejmodernější ruské zbraně a Ukrajinci bojují se zbraněmi z druhé světové války či z doby Sovětského svazu, tak to je ta největší chyba Západu.“ (punk Karl)

Většina evropských a US politiků, kopice celebrit stále povykuje, že Rusko chce okupovat Evropu. Nevím, proč to dělají. Do Putina a jeho vojevůdců nevidím, ale nevím, proč by měli chtít vojensky okupovat Evropu. Rusů je málo i na tu jejich obrovskou zem.

Evropský svaz se s Ruskem přetahoval o Ukrajinu jak psi o kost. Už prohrál. Všichni vědí, že
cesta k unitární Ukrajině už neexistuje.

Proti „teroristům“ se nebojuje kanonádou do města — to vědí i hlupáci. Neví to ukrajinská armáda. Kyjevská moc vyvolala na východní Ukrajině nenávist, kterou už by zlomil jen teror — a to Rusko nedopustí.

Rusko si vzalo zpátky od Ukrajiny Krym. Skoro všichni domorodci jsou rádi. Skutečně to vadí jen USA, které už plánovaly U.S. Naval Base Sevastopol. Jiným státům to vadí jaksi abstraktně — státy si nesmějí navzájem krást území.

Barbora Kroužková: „Krym byl přece ruský.“
Petra Procházková: „O tom nic nevím. Já vím, že před dvěma roky byl Krym ukrajinský.“

Krym je gordický uzel, neuralgický bod — USA popichují kyjevskou moc, aby se Krymu nikdy nevzdala. Petro Porošenko troubí na všechny strany, že mír nebude, dokud se Krym nevrátí Ukrajině. A Putin nedá ani za nic. To bude ještě mela! USA nedopustí, aby Putin dobyl Kyjev. A Rusko nedopustí, aby USA dobyly Krym.

„… tak jsem ke Krymu řekl, že je to jako když do kina přijde osmi set kilová gorila a sedne si, kam chce.“ (Hynek Kmoníček)

Nechápu tu temnou zemanovskou metaforu. Gorila váží do 204,5 kil. Gorila by si měla sednout na své místo, nebo by jí vůbec neměla kasírka prodat lístek? Sedne si gorila na volná místa, nebo několik diváků rozsedne? A nepíchají ji rozlámaná křesla do zadku? Nevím. Kolem Zemana asi všichni zblbnou.

Příměří v Koreji trvá od 27. července 1953 — může se to stát Ukrajině?

Ve středu 25. února bojovníci Pravého sektoru rozdali některým politikům nezapálené Molotovovy koktejly a varovali je, že „Třetí Majdan už nebude, bude se rovnou popravovat zastřelením.“

US vojenští poradci už operují na místě. Britští, kanadští a polští pakují baťochy. Ve Vietnamu to taky začalo poradci.

Kyjevská moc užívá příměří k tomu, aby se ozbrojila a vycvičila soldáty. To je věru ušlechtilé příměří — předchůdce boje.

V politice USA proti Rusku vidím radostnou hravost — mohou presovat Rusko do kouta, zesměšňovat ho — a Rusko to musí strpět.

USA musejí upírat Rusku dělat to, co samy dělají jiným státům, aby zůstaly silnější než Rusko. USA nejsou světový četník, jsou světový válečný pán (warlord).

Evropské státy si musejí vybrat, ke kterému ze dvou znepřátelených dubisek se přivinout. Jak USA, tak Rusko je může vytrestat.

Říká se, být nepřítel USA je nebezpečné, být přítel USA je smrtící.

Vnitřní moc musí stát někam přiklonit — ale jakou roli v tom hraje povyk celebrit a plané „názory“ lidu? Nijakou. Babiš o sobě říká, že není politik, a má v tom pravdu. O Ukrajině svede říct jen to, že „Rusko je agresor“ — to si asi přečetl ve svých novinách. Babiš nehoví ani státním financím. Je to kramář — akorát ví, z kterého kouta vyšťourat poslední korunu. Kramář nesnese, aby se prachy jen tak válely v bance. Prachy se musej točit! — proto Babiš za dva roky rozfrcá rezervu, kterou nevytvořil, a říká tomu, že „Snižuje státní dluh.“

Země slz a smíchu

Čína je mi k smíchu. Od října 1949 asi tak do roku 1990 tam jen šaškovali, nehnuli se z fleku.

V roce 1956 Mao velký vytroubil kampaň Sta květů s heslem „Ať rozkvétá sto květů umění, ať soupeří sto škol učení.“ Sto květů rozkvetlo v roce 1957 v kampani Proti pravičákům — statisíce jich šly na smrt, nebo do koncentráku.V roce 1958 Mao velký vytroubil Velký skok vpřed. Ve skoku zemřelo více než třicet miliónů skokanů hlady. Strana tomu říká tři roky přírodních pohrom. Rolníci stavěli na návsích vysoké pece z hlíny. Ženy si stříhaly vlasy, aby jimi topily v peci. Na dně pece se spekl křehký pecen, který nebyl k ničemu.V roce 1966 Mao velký vytroubil Velkou proletářskou kulturní revoluci. Násilnou smrtí při ní zemřelo 7,73 miliónů kontrarevolucionářů. Neštěstí trvalo deset let.Čína teď spotřebuje třetinu světové spotřeby oceli a půlku světové spotřeby betonu — co by řekl takové představě štěstí Konfucius?

Zas to skončí v bědách a kvílení — aby si Číňané žili jak USáci, museli by mít sedm Zeměkoulí.

30% HDP připadá jednomu procentu Číňanů —

Vedlo všechno to dřívější bláznovské trápení k něčemu? K ničemu.

Srovnejte “Greediness is good” z Wall Streetu s čínským bojovým heslem „Obohacujte se.“ Slavné je Tengovo rčení „Nezáleží na tom, jestli je kočka bílá nebo černá, dokud chytá myši.“

Učení čínské komunistické (jaká ironie) strany odhaduji takto, Ať se bohatství rozděluje jakkoliv, hlavně aby rostlo — to také musí skončit v slzách a bědách.

„Čína má svoje obrovské problémy, ale má také obrovskou základní dynamiku: makají, až se z nich kouří, pracují 12, 14, 16 hodin denně, nejsou tolik svázáni regulací. Kapitalismus je tam dravější.“ (Vladimír Dlouhý)

 

Starodávný slouha komunistů se převlékl za starodávného slouhu oligarchů. Je to prezidentský materiál.

Evropu posílí, když budou děláci dřít, až se z nich bude kouřit, šestnáct hodin denně, za kousek bůčku se zelím
a bramborem v ešusu.

Policie zatkla bývalého šéfa vnitřní bezpečnosti Čou Jung-kchanga. Údajně zabavila majetek Čouovy rodiny. Jeho výše se podle BBC odhaduje na 90 miliard jüanů (328 miliard korun). (Novinky.cz 5. prosince 2014)

Tomu i Kalda musí závidět. (Někteří veřejně vytrubují, že Kalda nakradl miliardy. Já bych si to netroufl, protože o tom nic nevím. I ten Babiš jen stále dokola Kaldovi nadává jak ožralý dráteník — a nic.)

Nevím, čemu se chce humorista Zeman od Číny učit.

Přečtěte si román Xingjiana Gao Bible osamělého člověka. Dozvíte se o Číně víc, než vám bude milé. Teď čtu Liao I-Wu, Hovory se spodinou — je to také poučné i zábavné —

„… předseda Mao veřejně prohlásil před celým čínským národem, že výzva, aby nestraníci pomohli Straně s nápravou stylu práce, byl způsob, jak vylákat hady z děr, aby vystrčili hlavu i ti nejskrytější třídní nepřátelé.“ (str. 117)„… družstvo zahrnovalo 83 domácností, 491 obyvatel; od prosince 1959 do listopadu 1960 zabili a snědli 48 holčiček ve věku do sedmi let, devadesát procent celkového počtu děvčat toho věku.“ (str. 129)„Ostatní tři z pracovní skupiny měli z nekvalitní stravy tak tuhou stolici, že si ji vzájemně na posteli z vystrčených zadnic vyškrabávali lžičkami na ušní maz. Když se stolice zasekla hluboko a lžička byla krátká, museli ji přivázat na bambusovou hůlku a sáhnout hlouběji. To často tekla krev a ozývaly setlumené skřeky operovaného.“ (str. 136)„… šest členů komuny, kteří snědli příliš mnoho jílu, leželo připoutaných na prknech hlavou dolů, nohy od sebe, a jejich příbuzní jim do řitního otvoru nalévali tungovníkový olej.“ (str. 137)„Pracovní skupina byla jako velvyslanec císařského dvora, mohli popravit, koho se jim zlíbilo, a taky v případě rudě rašících studentských kádrů své moci dosyta užívali.“ (str. 141)„I děti s kopími ověšenými rudými praporky zastavovaly na ulicích chodce a nutily je recitovat Maovy citáty, kdo se spletl, tomu přiložily kopí k hlavě a musel recitovat další, druhá chyba znamenala problém s cítěním k velkému vůdci.“ (str. 145)„S kláštery a chrámy to nebyl problém, stačilo pár sbíječek a hliněné figury byly dole natotata, nebo jsme Buddhovu hlavu rovnou odbouchli kladivy, rozmlátili jsme, co nám přišlo pod ruku.“ (str. 146)„… aby staříkům přidělili nový byt — dostali devítimetrovou garsonku ve stejné ulici.“ (str. 154)„Navíc v té době, příbuzný nepříbuzný, hlavní byla linie Strany. Když za Kulturní revoluce vznikly kliky, často nesmiřitelně rozdělily rodiny.“ (str. 179)„Bráška bojoval v přední linii, vztyčili bambusové žebříky a zaútočili na budovu, seshora na ně lili nehašené vápno a sráželi je dolů, některé zajali, jen co vlezli do okna, a rovnou je vyhazovali ven, studentíci létali dolů a ještě křičeli: ‚Ať žije předseda Mao!‘“ (str. 181)„Chlapi chodili na pole v kalhotách z trávy, aby si šetřili látkový, ty byly jen na návštěvy.“ (str. 204)