Věděl bych o lepší UTOPII , a to velmi jednoduché. Platit ZLATEM. Měřit všem stejným metrem. Což je vlastně obojí totéž. Stejný, pevný metr. Nic víc netřeba měnit. Jo a ještě jedna drobnost NIC pořád neměnit. Lidi si zvyknou na cokoliv, třeba i na šibenici, a naučí se s tím žít. Tím ale, že se všechno pořád mění (zákony, kurzy...) je rozostřeno vidění reality. Každá změna je vždy k horšímu.

Ovšem v současnosti se peníze staly zbožím a dokonce "vytvářejí" hodnotu - pochopitelně ničím nekrytou.

pane, bylo to obráceně, prvně se platilo zboží zbožím, teprve později přišly na řadu peníze. A dokonce ještě i dnes funguje směnný obchod, tedy platba zbožím za jiné zboží.

A jen mi prosím napište jak peníze vytvářejí hodnotu.

Srovnávat zlato a nekrytou měnu (respektive krytou aktivy ECB, která tvoří pohledávky vyjádřené množstvím měny, takže opět nic s přirozeně definovanou hodnotou) je chybné. Hodnotu eura tvoří z podstatné části výše úrokové sazby ECB a ECB nemůže mít vliv na to, kam eura poskytnutá komerčním bankám plynou. Nemůže stanovit jiný úrok pro Řeky a jiný pro ostatní. Proto je potřeba měnová odluka - aby hodnota národní měny (tedy z velké části úroková sazba centrální banky) mohla kopírovat výkonnost národní ekonomiky. Mechanismy u zlata (respektive u zlatem kryté a za zlato reálně směnitelné měny) jsou nutně jiné než u nekryté měny. V nejjednodušším případě - v zemi je jen tolik zlata, kolik vytěží ve svých zlatých dolech. Množství zlata se zvyšuje jen velmi pomalu (alespoň v průměru na Zemi) a za práci v jedné zemi nemohou lidé dostat víc zlata, než v dané zemi připadá na hlavu. Tím je "natvrdo" dána nerovnost mezd. Nic takového u měny nekryté hmotným statkem (vzácnějšími mušlemi atd. - čímkoli, čeho je konečně mnoho a je to přiměřeně vzácné, a co má přirozeně definovanou hodnotu množství úsilí, vynaloženým na získání jednotky daného statku) neexistuje.

Vážený pane, dnešní systém peněz, papírových či těch na platebních a jiných kartách, je čist arbitrážní v počátku a pak se drží produktivity práce. Jakýkoliv stát--když by chtěl---by mohl ze dne na den změnit svou měnu....například změna koruny československé na korunu českou. To asi budete vědět. 

Tenkrát jsme mohli udělat cokoliv jiného..i když tento postup byl OK. MOHLI jsme například převzít italskou liru nebo německou marku. Bylo by to jedno. Jen bychom měli na výplatní pásce jiné číslo, odpovídající NAŠÍ, --ne italské a ne německé --produktivitě práce. Kdybychom tenkrát před 25 lety vzali italskou liru měli bychom výplaty ve statisících. Kdybychom tenkrát vzali německou marku, měli bychom na výplatní pásce jen stovky. 

Vše je trochu jinak než si myslíte.

Nepleťte si produktivitu práce s cenou zlata. Dnes skutečně určuje hodnotu měnové jednotky produktivita práce, tedy jednoduše řečeno, kolik cizích měnových jednotek dostanu, když něco doma vyrobím a prodám do zahraničí. A pak v poměru za kolik to prodám doma mi dá směnný kurz mé měny vůči té cizí. plus spekulace a další tržní mechanizmy na peněžní burze a na burze komoditní.