Ač s Halíkem v pohledu na islám zásadně nesouhlasím, mám k vašemu textu několik připomínek:

1) „V mé teorii, která není jen má, věc víry existuje jen v soukromí.“ — I jako evangelík to musím odmítnout. Víra je sice především vztah jednotlivce s Bohem, ale křesťanská víra je zároveň vírou společnou, koinonickou. Modlíme se „Otče náš“, nikoli „Otče můj“. Ježíš Kristus založil církev, tedy společenství věřících. Věřících, kteří svou víru sdílejí; i když věříme každý sám za sebe.

2) „Tomáš Halík se posmívá Čechům, že jsou něcisté, protože věří v něco, nevědí co.“ — Halík se neposmívá a notabene nikoli výhradně Čechům. Slovem něcista trefně nazývá ty, kteří věří „v něco nad námi“, jejichž credo zní „nad námi něco je“.

3) „Kněz nesmí o Bohu, kterého prodává obecenstvu, žertovat.“ — Proč? Slyšel jsem mnoho „křesťanských vtipů“ a mnohé z nich jsou výborné. Nejlepší ostatně uslyšíte od křesťanů. JJedna věc je žertovat o Bohu, druhá věc je bohu se vysmívat – ale to druhé by neměl dělat nejen kněz, to by neměl dělat žádný křesťan.

4) „Co je zlého na fanatismu a fundamentalismu nábožného člověka?“ — Fanatismus a fundamentalismus. Stejně jako u ateisty.

5) „Řekl bych, že fanatismus a fundamentalismus je mu ve víře k dobru.“ —Neřekl bych. Fanatismus je nebezpečný pro okolí a dělá církvi špatnou reklamu, fundamentalismus je imho projevem nedospělé víry, respektive nedospělé osobnosti.

..

Dál jsem nečetl, jsem dost utahaný. Snad příště.

Jo a ještě k bodu 3 – kněz Boha neprodává.

Karma Vam, pane Pechare, clanek nestoji za nic

Problémem termínů fundamentalismus a fanatismus je, že se za ně považují i naprosto legitimní (a neškodné) projevy víry. Právě v historii tento termín hodně zneužívali zarytí odpůrci náboženství proti křesťanům. Ve vztahu k islámu jsou používané k vytvoření falešného předělu mezi pasivními a horlivějšími muslimy.

PS. Ježíš Kristus ustanovil církev s apoštolskou posloupností a svým klíčníkem (řečeno obrazem SZ) nebo-li náměstkem a ta je dnes známá jako Katolická. Církev není prostým seskupením libovolných věřících, ale ta pozemská část je jasně vymezenou součástí nebeského království.

Ad „jediná pravá apoštoslká římskokatolická církev“ – znáte ten vtip, jak přijde dušička do ráje, anděl ji tam provází a když dojdou k obrovské zdi, za kterou je slyšet šťastný smích, dušička se zkormouceně anděla ptá: „Jak to? U Boha přece není protekce – tak jsem to četla v Bibli. Kdo je za tou zdí?“ Anděl přiloží křídlo ke rtům a zašeptá: „Psst, za tou zdí jsou katolíci a byli by hrozně nešťastní, kdyby věděli, že je tu ještě někdo jiný.“

Nemíním tu vést spory o tom, jak kdo z nás vidí církev. Nikam bychom se nedobrali a jen bychom zanesli diskusi.

Já si soukromě říkám exoteista. Vidím věčnost a marnost svárů teistů s ateisty, neválčím ani na jedné straně. Divím se Richardu Dawkinsovi, proč ztrácí čas věčnými hádkami s teisty — hne s některým aspoň o píď?

Ano, sváry jsou marné.

Jako křesťan ale rozumím evangelizaci – pokud věřím, že má Bůh s tímto světem nějaké úmysly a chce mít s lidmi vztah, jestliže věřím, že Ježíš zemřel za každého, je pochopitelné, když si přeju, aby tomu věřili všichni.

Oproti tomu „svaté tažení“ atheistů Dawkinsova střihu opravdu nerozumím – můj Pán za mě zemřel; co pro něj udělala hmota?

Jako vysvětlení jeho počínání se nabízí nenávist k církvi. Jinak je pro mě naprosto nepochopitelné.